vše je subjektivní

Sám se řadím k milovníkům hudby. Přežil jsem i éru Hifistů a měl jsem i několikaleté období, když jsem nic neposlouchal. Dnes vlastním asi 10 zesilovačů, 10 párů reprobeden, několk gramofonů., CD přehrávačů a  Mini disk Sony. Tunery nepopisuji - Éra poslechu Ostereich III již znají jen pamětníci.Dnešní kvalita vysílání v pásmu FM je v ČR většinou hrozná zásluhou právě nové digitální techniky..Zesilovače posuzuji podle hmotnosti a věci mladší 15 let považuji za špatné.Samozřejmě nyní nepopisuji třídu High End s cenami nad úrovní běžných možností.

Fakt je jedna věc. Nejdůležitější jsou reprobedny či sluchátka. Potom zesilovače a předzesilovače.CD hrají opravdu různě,stejně jako gramofony. U gramofonů záleži ještě na přenosce a korekčním přezesilovači. A také použité normy při nahráván í

A digitalizování analogových záznamů a jeich digitální úpravy opravdu nemají žádný smysl.( i když to občas dělám)

Ale na závěr - každému se líbí něco jiného -a to je dobře.

Moje rozluštění

Já mám odpověď jednoduchou. Jak píšete v článku, lepší by mělo být to, co se víc přibližuje originálu. Potud v pořádku, ale musíme jít ještě dál a definovat, co je to ten originál. A tady si můžeme hudbu rozdělit na dvě velké oblasti. První je elektrická/elektronická hudba, kde výstup je přímo závislý na reprodukční soustavě - takže de facto žádný originál neexistuje - libovolná reprodukce může být prohlášena právě za ten originál a je úplně jedno, jestli je to gramofon nebo CDéčko, i když každý může znít úplně jinak.

Re: Moje rozluštění

Druhou skupinu pak tvoří hudba akustická, zejména klasická hudba symfonická. Zde je originál jasně definovaný, je to to, co zní v dobré koncertní síni. A tady doporučuji všem, kdo to nikdy nezažili, ať si zajdou na něco třeba do Rudolfína. A pokud není člověk vyloženě hluchý, tak velmi rychle zjistí, že žádná sebehifioavtější reprodukční soustava se originálu ani vzdáleně nemá šanci přiblížit. Klasická hudba přehrávaná na kvalitní soustavě zní dobře, krásně, ale oproti živému koncertu je to vždy někde úplně jinde.

Takže závěr - gramofon nebo CD? Je to úplně jedno.

CD

Dobre zprodukovane CD je lepsi, bohuzel dnes jde produkce do kopru kvuli prehlasiteni nahravek, ktere jsou tak znehodnoceny na uroven nejake 64kbps mp3 Srovnavat by se melo s CD z pocatku jejich ery.

no, nezodpověditelná otázka,

ale chvála, že jste došel ke správnému závěru - 99% reálných  lidí to v praxi nepozná.

To je jako hi-fi debaty, kdy se lidi snaží docílit lepšího zvuku, který ale nepoznají :-).

Z praktického pohledu: deska, jako analog, má spojitý signál, což by teoreticky mělo báti uchu přirozenější. Proti tomu digitální hudba má výhodu kopírování zvuku bez ztráty kvality (nemusí se jednat o ztrátovou mp3, i když ani při bitrate 320bps drtivá většina lidí nepozná rozdíl - ale třeba flac), takže to otevírá možnost CD doma a malý přehrávač na cesty.

.

Co vidím jako větší problém je to, že i ty CD jsou často už mizerně nahrané. Přehnaná postprodukce způsobuje rozbití zvuku nástrojů a slití všech do beztvaré a neutrální zvukové bubliny, ze které pak vyčnívá zpěvák. (porovnejte třeba Gamma Ray - album Majestic a tytéž písničky z live desky. nebo Avantasii Scarecrow a živák, co teď vyšel - živé je mnohem lepší).

Sebemenší schody jsou pořád schody...

...ale jinak je to především ryze subjektivní záležitost, řekl bych. Pamatuju si na jednoho zarytýho "hifistu", který v éře koutoučáků nahrával pouze na špičkové pásky, neustále koukal na různé budíky a oháněl se decibelama a odstupem signálu od šumu - a všechny nahrávky měl přeřvaný až do zkreslení, protože to chudák neslyšel

Re: Sebemenší schody jsou pořád schody...

Schody jsou schody a urcity integral je tedy nesmysl

Pěkný článek

a šikovně položené otázky i odpovědi.

klasické hi-fi téma

Chytře vymyšlený článek - o čtenosti a diskuzi nebude nouze Někdy člověk až žasne, jak se na toto téma jsou schopni lidé zhádat. Já osobně preferuji gramofon, který si pustím, když mám čas si hudbu pořádně vychutnat. Navíc je to taková srdeční záležitost, rituál - vyndat desku, očistit, spustit jehlu...a zaposlouchat se spolu se "študováním" velkého obalu. Není to prostě o tom, co je lepší...ale co každému vyhovuje.

Naprostý souhlas!

nemyslně položená otázka

paušálně nehraje lépe ani cd ani gramofon, vždy musíte porovnat nějakou cenovou třídu a daný zvukový záznam k tomu, jinak je to otázka typu "jezdí lépe auto nebo motorka" ...

Odpověď je jednoduchá.

Lépe hraje to, co se nejvíc přiblíží originálu. Kvůli technickým možnostem je to přirozeně framofon. Jenže vzhledem k tomu že né každý má sluch jako netopýr, respektive netopýrů u nás poletuje jen velmi omezené množství, CD je pro většinu občanů tím nejlepším co může existovat. No, díky tomu co posloucháme je pro nás více než dostačující i MP3.